Život po francouzsku: Můj osobní teplotní rekord

Když jsem v úterý uléhala s teplotou skoro 39, čelem i tělem vařicím že by se na mě dali smažit vajíčka, řikala jsem si 'joo v pátek, to už budu zase dobrá'.. no, omyl. V pátek to celý korunoval nástub rýby jako tráb, takže celej víkend mízto mozku z rýby koztku. Takže dalši pocení v posteli, spaní přes den, pokus nějak se z toho dostat...No a v pondělí, aby si o mě neřekli, že jsem lazar, pěkně nástup do práce. Snad mi to moje tělo jednou nevrátí i s úrokama.
Do toho intenzivně plánujeme výlet na přístí čt-so, tady bude ve čtvtek 15.8. státní svátek, takže to propojíme s víkendem = 4 dny volna. A do tý doby bych měla být fit, připravená na všechno to dovádění na slunci, ve vodě, na kole i pěšky, no mam co dělat teda.
Původní plán byl ostrov Porquerolles u Hyeres, kempování opodál, nakouknutí do Toulonu, cyklo výlet při moři okolo Hyeres, koupání v mělkých vodách v tamní oblasti. Ale když jsme z několika zdrojů konečně přijali bolavou pravdou že v tuhle roční dobu je na ostrově narváno k prasknutí a na vstup do moře se stojí fronty, začínáme rychle vymejšlet plán B. Mirek občíhává možnosti v Mercantouru... tak uvidíme, jak to nakonec dopadne. Možná sklopíme uši, zařadíme se do fronty a dáme ostrov... Máme ještě 2 dny na to to vymyslet.