Poloostrov Bruzzi

Na jihozápadní straně ostrova, na cestě mezi Bonifaciem a Sartene byste si neměli nechat ujít poloostrov, nebo spíš poloostrůvek Bruzzi, který určitě stojí za zastávku. Najdete tady zase trochu jinou krajinu, nová tajemná místa a hlavně zajímavé kameny všech velikostí a roztodivných tvarů! Jedná se o nevelký poloostrov (v porovnání s jinými místy Korsiky), zato ale nabízející několik chodníků při svém pobřeží, záleží jen na vás, kolik máte času se tu pozdržet. 

Abyste se dostali na výchozí bod stezek, je potřeba odbočit z hlavní silnice v Pianottoli-Caldarello a držet se kolmo k moři. Pokusila jsem se vytvořit mapku, kde jsem vyznačila 2 hlavní místa k navštívení:

1/ vlevo: jeďte pořád rovně a zaparkujtě těsně před levotočivou zatáčkou (před připojením silnice k moři). Přímo v zatáčce uvidíte vrátka, nebo spíš závoru a touto pěšinkou se vydejte - na mapce vyznačeno jako krátká zelená stezka. Po 5-10ti minutách cestičkou mezi machiemi dojdete ke kameným seskupením na pobřeží - obří balvany všech možných tvarů vás nenechají  napochybách, že jste šli správně. Cesta zpět k silnici je pak stejnou pěšinou. Časově zhruba na hodinku max, obuv stačí normální.


2/ vpravo: skutečná okruční stezka po Bruzzi - ze silnice vedoucí směrem k moři zavčasu odbočte vlevo dle šipky 'Bruzzi' u cesty. Pokračujte po silnici, která se zvedá do kopce a zbystřete v levotočivé zatáčce, vyhlížejte vpravo u cesty ceduli 'Sentier de Bruzzi' (na mojí mapce není parkovací puntík úplně přesně, spíš tak zhruba). Poblíž info-cedule jsou místa k zaparkování a odtud také vychází chodník, který vás dále rozvede po poloostrůvku. Chodník mezi parkovištěm a rozbočkou pro další stezky má necelý 1km.
Na mojí mapce vyznačuji záměrně 2 okruhy: modrý = delší, růžový = kratší a 'intenzivnější'.
My jsme šli modrý, kdy část se jde cestičkou (tak trochu nekonečnou) mezi machiemi, co vás dovede na nejvzdálenější bod okruhu cesty a pak se zpět vracíte při moři. Já bych příště volila růžovou cestu - uvidíte prakticky to samé nebo spíš ještě hezčí, za kratší dobu a s menší námahu. Krajina je na tomhle poloostrůvku opravdu neobvyklá - kameny, nízké stromky až skoro bonsaje, rozeklané pobřeží, spousta mušliček a oblázků a hlavně možnost koupání na krásných plážičkách (což nám nevyšlo, protože jsme měli ten den ošklivě). Inspirovat se můžete i na těchto stránkách. No není to nádhera?! Jinak na tyto dva okruhy je potřeba se dobře obout a počítejte (dle zvoleného okruhu) s procházkou minimálně na 2 hodiny.  
 

Pokud chcete v této oblasti přespat, nabízí se vám kempy Le Damier nebo Kevano, které míjíte přímo po cestě mezi vesničkou Pianottoli-Caldarello a pol. Bruzzi.

Našemi našedlými fotkami se nenechte odradit, zrovna nám to s počasím prostě nevyšlo...

Krásný podvečer na 'zelené stezce'

 

Zatažené dopoledne druhého dne na 'modré stezce'

Kaskády Radule

Tento asi 3-hodinový, několika kilometrový výšlap doporučuji všem, kteří se touží obklopit úžasnou scenérií hor jakož i nakouknout z několika míst na 25-ti metrový vodopád a jeho horní přítok, ale možná až tak nedoporučuji těm, co touží po příležitostech k cachtání v tůňkách mezi kameny při procházce podél vodního toku. Cesta viz mapa níže je v podstatě smyčka, která vychází z celkem dobře značeného parkoviště podél silnice, kde je dostatek míst na zaparkování. My jsme zrovna měli štěstí na čuníky, kteří se okolo hemžili a někteří byli i celkem přítulní.

Vydali jsme se od parkoviště cestou vlevo, ta prochází nejdřív řidším příjemným lesíkem, a asi po 20-ti minutách se otevře výhled na ovčárnu sevřenou mezi stěnami okolních hor. Pak cesta přejde v pešinu podél skal a po ubočí hor, kde tam je rozhodně na co koukat.

Tak zhruba nejvzdálenější bod cesty od parkoviště je přechod můstku přes říčku, co napájí kaskády, ke kterým se potom volným tempem dopracujete za pár minut. V září se nám zdála voda v říčce už docela studená, takže jsme pouze smočili nohy v tůňce opodál. Viděli jsme ale otužilce, kteří si vodopád i přes jeho teplotu vesele užívali. Mysleli jsme si, že teď už možná z vody uvidíme víc, ale prakticky byl vodopád jediným místem, kde se cesta s vodou nějak pořádně setkává a kde by se dalo případně koupat. Ale ničemu to nevadilo, i tak byla příroda i po zbytek cesty opravdu krásná. Ani tady nezapomeňte na turistické obutí.

Pokud jedete po silnici z Corte směrem Porto, jsou další možností při cestě ještě Kaskády d'Aïtone (Les cascades d'Aïtone), které jsou o kousek dál a podle mých internetových výzkumů a z doslechu mám dojem, že tam si člověk vody užije víc. Tak to by možná také stálo za zkoušku. Co si vzpomínám, tak parkoviště bylo u silnice docela viditelné. 

Mapka okružní cesty přes kaskádu Radoule

Na parkovišti se k nám tulí místní 'košonci' - prasátka

Počasí nám přeje a krajina je nádherná = paráda!

Při svačině jsme si ochočili i ještěrku, tady nám ujídá kousek papriky

Místy si tu přijdete jako na Divokém západě

Nejvzdálenější bod okružní cesty - mostek přes potok

Tak tenhle vodopád má údajně 25 metrů

Stromy zatočené jako šrouby - po cestě jich bylo hned několik

Mys Pertusato

Mys Pertusato (Capo Pertusato) je vlastně nejjižnější výběžek ostrova Korsika. Dostanete se na něj cestou přes Bonifacio, hledejte odbočku na Pertusato. Na úplném konci cesty stojí polorozpadlý maják, ale mnohem zajímavější je to pod ním, pokud sejdete pod útes. Parkoviště pro auta je zhruba na úrovni vojenského radaru, asi 2km před koncem cesty, dále se musí pěšky. Půjdete po silnici asi kilometr a až budete mít na dohled maják, tak uvidíte jak z hlavní cesty vpravo vede vyšlapaná pěšina pořád dolů - nelze jí minout, většina lidí na ní schází a hlavně uvidíte, že vede dolů na pláž a ke skalnímu výběžku do moře.

Dole pod útesem najdete óóóbří díru v zemi, která nás naprosto fascinovala. Je to prostě díra 'durch' a dole vidíte šplouchat moře, které se tam někudy spodem vléva. Zároveň je v tom místě člověk obklopený žlutými pískovcovými skalami, vymletými do hladka a přesto místy do takřka krajkových vzorů.
Úžasný zážitek, určitě nezapomeňtě navštívit!

Pokud chcete dojít od parkoviště pouze k majáku (odkud je díra taky vidět), stačí Vám klidně žabky, ale pokud chcete sejít dolů, určitě vezměte dobrou obuv, protože pešinka při útesu je slušný vyvraceč kotníků a navíc to místy po písku docela klouže.
Časově je to záležitost minimálně tak na hodinu a půl, záleží jak dlouho se budete chtít 'tam dole' kochat, protože kousek od díry je i pláž a vzhledem k působivé scenérii věřím, že se Vám odcházet chtít hned tak nebude.

Mapa tady snad ani není nutná, ztratit se tu dá jen těžko. Po cestě mezi Bonifáciem a tímto mysem se Vám naskytne už od silnice krásný výhled na Bonifácio coby městěčko na bílých útesech. Využijte určitě možnost zastavit nahoře na planině a projít se po chodníku po okraji útesu, který spojuje Bonifacio s mysem Pertusato.

Pohled shora na pěšinu, oddělující se z hlavní cesty a vedoucí k pláži a díře

Tak tady je ta krasavice - pořádná 'lochna' panečku

Lochna, v pozadí s lidským měřítkem pro porovnání

Lochna v pozadí s 2ma lidskými měřítky a majákem na útesu

Přesto, že nám počasí zrovna příliš nepřálo, tak tohle místo bylo opravdu působivé

Podvečerní Bonifacio směrem od chodníku na útesu

Scala di Santa Regina

Po cestě z Corte do Porta vás čeká krásný zážitek při průjezdem tímto zvláštním údolím. Na několika kilometrech vás obklopí a doslova až sevřou nazrzlé skály, na jejich příkrých svazích jsme zahlídli i několik kraviček horolezkyň, co za kouskem trávy vylezly do neuvěřitelných míst. Údolím jsme projíždeli cca mezi 10-11h dopoledne a barva skal byla úplně 'železná', možná že při odpoledním slunci je odstín zas trochu jiný.

Silnice v několika místech projíždí po starých mostech, ale je v dobrém stavu a dostatečně široká s dělící čárou uprostřed. Údolí Scala di Santa Regina není příliš dlouhé, ale nabízí dostatečně míst k zastavení, focení a napojují se na ní chodníčky po kterých je možno vyšplhat po svahu trochu výš a užít si tak tu scenérii pěkně 's přehledem'.

Vjezd do údolí směrem z Corte, zde jeho rozevřenější úsek

Zhruba v polovině údolí - ostré slunce nahoře a chladný stín dole

Asi 3 min šplhání od silnice a zas úplně jiný výhled

Údolí Restonica, jezero Melo

Při návštěvě krásného údolí řeky Restoniky (Vallée de Restonica) bylo naším cílem dojít k jezerům Melo a Capitello. Poněvadž jsme se ale na cestu vydali až někdy po obědě, už jsme tak trochu nestíhali ještě samotná cesta přes udolí až na jeho konec taky vzala nějaký ten čas - kochání se výhledem na kopce nad námi a meandry Restoniky pod námi, a přitom pomalu a opatrně řídit ve všech těch zatáčkách co tu řidiče čekaly. Naštěstí silnice, nebo spís silnička údolím byla v dobrém stavu, ale čím dál tím víc se zužovala a tak bylo vyhýbání s protijedoucími auty čím dál tím víc složitější.

Zhruba v poslední čtvrtině údolí, až při zatáčení doleva přejede lávku přes řeku, začne několik finálních kilometrů kdy při cestě je jeden zákaz stání za druhým. To proto, že na konci cesty na Vás už čeká parkoviště s poplatkem 5Є, alespoň že je časově neomezené. 

Na parkovišti pomyslně zdravíme auta ostatních Čechů a míříme směr Lac de Melo a Capitello. Cesta je jakžtakž značená žlutou značkou na kamenech a stromech a místy i šipkami, ale had lidí linoucí se údolím někam do dáli nás utvrzuje, že jdeme správně. Cesta je kamenitá a pořád je potřeba koukat pod nohy. Turistické obutí a nejlépe 2 hůlky se tu vyplatí! V 2. polovině se cesta začne dost zvedat, záleží kterou stranu vedle potoka vyberete.. směrem od parkoviště k jezeru napravo jsou žebříky, a nalevo jsou prozměnu pořádne balvany a vyvraceče nohou.

Po dosažení jezera jsme byli lehce zklamáni, tak nějak to prostě nevypadalo jako na obrázkách v průvodci a na internetu. Voda nebyla temně modrá, ale spíš zelená, u jezera bylo nacpáno jako v obchoďáku, podvečerní slunce (asi v 17h) svítilo ze špatného úhlu, že vyfotit se nic moc nedalo, no zkrátka jsme se dlouho nezdrželi. Lac de Capitello už jsme rovnou vzdali, čas a sluneční svit už se výrazně krátily.

Nicméně to byla ale krásná cesta! Příroda a kulisa hor, která vás tam celou cestu obkopuje, je úžasná. Pro hezčí pohled na jezero by možná bylo vhodnější dopoledne nebo aspon brzké odpoledne.Pro děti bych tuhle cestu nedoporučovala, pro ty bych spíš bych volila zastávky v dolní části údolí - při silnici, kdy mužete sejít k řece a tam se cachtat. Míst na zastavení a piknik pod stromy budeme mít dostatek!

Cesta z parkoviště k jezeru Melo a zpět s focením a svačinou trvala přes 3 hodiny a byla dlouhá cca 6 km. 

Zhruba v polovině cesty mezi parkovištěm a jezerem

Finální stoupání těsně pod jezerem Melo

Ovčárna se stany okolo - kousek nad parkovištěm

Naháníme toulavé kravičky

Náš kemping na Korsice - hodnocení 6ti kempů, které jsme navštívili

Na Korsice jsme spali 6 noci v 6-ti ruznych kempech a 2x v aute v Bastii - jednou kvuli pozde-vecernimu prijezdu naseho trajektu a podruhe pri nasi posledni noci na ostrove, kdy druhy den jsme brzo rano odplouvali domu.

Pri moji priprave na cestu na Korsiku jsem se na internetu povetsinou docetla 2 rozdilne informace:

1. zdurazdovala ze tzv. 'camping sauvage' - neboli kempovani na divoko v prirode je zakazane

2. ze 'camping sauvage' vubec neni zakazany, jen je potreba dodrzovat urcita pravidla, zkusit vylozene neprovokovat, nerozdelavat ohen kvuli moznosti pozaru (ani na varici), nespat na soukromych pozemcich nebo v blizkosti mest atd.

Informace jsem cerpala prevazne z francouzskych webu a muj osobni zaver byl, ze spani na divoko by zas tak nemozne byt nemelo. My jsme stan nikde primo v prirode nerozkladali, ale z toho co jsem videla na ruznych webech to asi neni nic neobvykleho. Dokonce bych rekla, ze pri nasi ceste njsme videli spoustu krasnych a vylozene vhodnych placku, kde by se dalo dobre spat. Je pravda, ze nekde byly cedule se zakazem kempovani na divoko = 'camping sauvage interdit', ale bylo videt, ze si je spis psali sami majitele kempu, ktery tam byl nekde opodal.

Pro vyhledavani kempu na Korsice existuje vicero webovych portalu, ja osobne jsem hledala na Google maps zadanim 'camping+jmeno mesta/mista'.

... a tedy, co muzu sama za sebe ohodnotit:

CORTE - Farma l'Albadu

-----------------------------------------------------

Terasovity, travnaty a castecne stinny teren v ramci konske farmy. 2 sanitarni zazemi - 1. vpredu v lehce horsim technickem stavu a se spise vlaznou vodou ve sprse, 2. vzadu je lepsi, modernejsi, s kulisou hor a mestem Corte za zady, elektricke zasuvky k dispozici + dostatek teple vody.

Moznost snidane v salu vedle recepce. Fajn obsluha, cena auto+stan+2 osoby v zari 2012 cca 16Є. Placeni pri odjezdu. Nevyhodou muze byt mnozstvi konskych 'kolacu' v tesne blizskosti stanovacich mist a tak je potreba se divat, kam slapete. Na noc je urcite dobre chodit s baterkou, abyste po necem neuklouzly.
V noci je kemp dostatecne osvetleny, neni problem trefit do stanu a zaroven vas svetlo 'neotravuje'.
Vzdalenost od mesta Corte - autem nekolik minut, jinak pesky cca 20min. Mesto Corte je nevelke, neni problem zaparkovat zdarma.
Celkove hodnoceni: Doporucuji!

-----------------------------------------------------

Route Albatu (ancienne route d'Ajaccio), 202 50 CORTE, +33 4 95 46 24 55, www.hebergement-albadu.fr


Zobrazit místo Camping l'Albadu - Corte na větší mapě

PORTO - Camping Municipal

-----------------------------------------------------

Rozsahly teren v udoli pri usti reky Spelunka. Sympaticka obsluha, nekolik sanitarnich budov, s teplou vodou a zasuvkami, cistota bez problemu. Jen nas prekvapilo, ze uklizeci servis musel uklizet zrovna mezi 8-9 hodinnou ranni, cimz zablokoval koupelny zrovna 've spicce'.
Cast placku je porostla travou, jinak hlina. Tento kemp je podle mych pruzkumu v Portu asi nejlevnejsi (cca 16Є za 2 osoby+auto+stan), a pritom jeho kvalita je naprosto dostacujici. Plati se pri prijezdu. Mestecko Porto je v pesi vzdalenosti max 10 min chuze, je potreba prejit pres mostik, ktery spojuje kemp s Portem, a tedy druhou stranou reky.
Dulezite! Do kempu se vjizdi ze silnice z Porta do Ajaccia, asi 100m za benzinovou pumpou smerem na vyjezdu z Porta, nikoli ze stredu Porta jak nas vedla nase navigace v aute.
V noci je kemp dostacive osvetleny.

Celkove hodnoceni: Doporucuji!

-----------------------------------------------------

Na vyjezdu z Porta smer Ajaccio, +33 4 95 26 17 76, www.campingmunicipal-otaporto.fr


Zobrazit místo Camping Municipal - Porto na větší mapě

AJACCIO - Les Mimosas

-----------------------------------------------------

Kemp se nachazi tak trochu na kopci nad Ajacciem. Pri prijezdu jsme dostali presne pridelene misto, cislo na stan a museli jsme slozit asi 15Є zalohu na chip k brane. Placky pro stany jsou z tuhe hliny/pisku a jsou docela male. To, ze neexistuje zadna prirodni izolace, jsme poznali vecer s nasimi sousedi z vedlejsi 'koje', kterym nicni klid nic nerikal a jejich pozde-vecerni hlaholeni na plnou hubu jakoby znelo 10cm od nas. Nevelke placky jsou oddelene pouze nekolik vysokymi eukalipty, ktere jsou dobre akorat tak na natazeni snury na suseni rucniku. I v 3. tyden v zari, kdy jsme kemp navstivili, v nem bylo docela plno, letni sezonna tedy muze byt docela natesno.

Sanitarni zarizeni je rozlehle, dobre vybavene a udrzovane v cistote. Dostatek teple vody a elektricka zasuvka u kazdeho umyvadla.

V recepci moznost zakoupeni malych 'snidanovych' porci jednotlive baleno syra, masla, marmelad, salamu, jogurtu za rozumne ceny, rovnez prodej baget, croissantu atd.

Do centra Ajaccia je to autem max 10min, pesky je to asi delsi prochazka.

Celkove hodnoceni: Doporucuji radeji zkusit najit v Ajacciu nebo v jeho okoli jiny kemp.

-----------------------------------------------------

Route d'Alata, 20090 Ajaccio, + 33 4 95 20 99 85, www.camping-lesmimosas.com

Poloostrov BRUZZI nad Bonifaciem - Kemp L'Damier

-----------------------------------------------------

Rozlehly kemp pri sjezdu z vesnicky Pianottoli-Caldarello (jiho-zap. pobrezi) smerem k plazim a znacenemu pobreznimu chodnicku poloostrova Bruzzi (nezapomente navstivit!). Placek na stanovani si navstevnim muze vybrat sam, plati se pri prijezdu. Ponevadz u vjezdu do kempu neni zadna zavora a celkove atmosfera byla jakasi 'opustena', dokazala bych si predstavit zde tak trosku zakempovat nacerno.

V prostoru je nekolik mensich hygienickych zazemi, cistota na trochu nizsi urovni, ale zato teple vody dostatek jakoz i elektrickych zasuvek. Prijemne me prekvapilo i mnozstvi ruznych vesaku a policek ve sprse.

Neprijemnym prekvapenim ale byla naprosta tma, ktera se po zapadu slunce v kempu rozhostila. Krome 'hygi-budek' v kempu neni zadne svetlo! Takze celovka pro kazdeho clena vyletu je nutna a nejlepe vsechno dulezite stihnout jeste za svetla.

Myslim ze v kempu je zdarma wifi, heslo je napsane na tabulce v recepci. Cena za 2 osoby+auto+stan byla velice rozumna, do max 16Є.

Pobliz kempu neni zadne mesto k vecerni prohlidce, zato pres den je odsud nedaleko ke krasnym plazim a plazickam poloostrova Bruzzi.

Celkove hodnoceni: Az na problem s nocnim osvetlenim doporucuji!

-----------------------------------------------------

Route du bord de mer, 20131 Pianottoli-Caldarello, +33 4 95 71 48 85, www.camping-le-damier.com

BONIFACIO - Campo Di Liccia

-----------------------------------------------------

Kemp na vyjezdu z Bonifacia smerem na Porto-Vecchio. Pri prijezdu dostanete cislo na stan + je potreba zaloha 20Є na chip k brane. Misto pro stanovani jsme si mohli vybrat sami, nicmene jen v ramci vyhrazene oblasti v okoli daneho sanitarniho zazemi. V prostoru je dost stromu, je tedy pekne stinny, povrch misty trava, jinak hlina.

Sanitarni zazemi, ke kteremu jsme 'nalezeli' bylo nejvetsi a nejlepe vybavene, co jsem kdy videla. Jedna se opravdu o velky zastreseny prostor s mnoha sprchamy, boxi s umyvadly, prackami, detskymi boxi atd. V kazdem umyvadle tece tepla voda! Studena pitna voda v oddelenych kouhoutkach.

Elektricka zasuvka u kazdeho umyvadla.

V noci neni v kempu zadne osvetleni, ale k nasemu stanu docela dostacive dolehlo to ze sanitarek.

Cena kempu, stejne jako u vsech predchozich, do max 16Є.

Do Bonifacia je lepsi se vydat autem, pesky by to byla asi dost dlouha cesta.

Celkove hodnoceni: Doporucuji!

-----------------------------------------------------

Route de Porto Vecchio, 20169 Bonifacio, +33 4 95 73 03 09, www.campingdiliccia.com

SOLENZARA - La Cote Des Nacres

-----------------------------------------------------

Uz samo privitani v tomto kempu nebylo prilis prijemne. Prijeli jsme se zapadem slunce a misto rychleho vyrizeni formalit jsme museli podstoupit relativne slozitou proceduru vyberu stanovaciho mista, ktera byla ale vysvetlena jako 'pro nase vlastni dobro'. Auto jsme museli nechat u recepce, vyfasovali jsme planek kempu s mapkou stanovacich mist a museli jsme si udelat pesi prohlidku, abysme si sami vybrali misto na spani, ktere se nam zdalo nejlepsi. Na jednu stranu mozna lepsi, nez aby nas recepcni nekam sama 'soupla', na druhou stranu lehce otravna a hlavne s rychle nastupujici tmou dost zdrzovaci zalezitost.

Placeni probiha pri odjezdu, na chip k brane neni potreba zaloha.

Placky nektere travnate, jinak hlina. Stromu a keru k veseni pradla tak akorat.

Tento kemp byl nejdrazsi ze vsech kempu na Korsice - mimo sezonu - 3. tyden v zari vysel kemp pro 2os+auto+stan na 23Є. Cena byla podle naseho usudku dana monopolnim postavenim kempu v dane oblasti, nicmene to je jen zdani pri ceste od Porta Vecchia, protoze pokud pokracujete od Solenzari smerem na Bastii, hned asi po 1km je dalsi kemp a po dalsim km zase dalsi. Paradoxni rovnez je, ze kvalita kempu v zadnem pripade neodpovidala cene.

Hygienicke zazemi jedno z nejmensich a nejhorsich, co jsme na ostrove videli. Pro cca 60 kempovacich mist je k dispozici pouhych asi 5 zachodu, 5 sprch a 8 umyvadel, coz se v ranni spicce rychle zaplni a nezbyva nez cekat.. (a drzet)..

Elektricke zasuvky u umyvadel jen poskrovnu a pro jistotu hodne vysoko.

O teple vode nemuze byt rec - ve sprchach voda spis vlazna a v umyvadlech a drezech na nadobi uz jen studena!

Cistota na vyrazne nizsi urovni, zachody cpely jako kdyby je uklizeli max 1x tydne.

V noci se v kempu nesviti, osvetleni pouze co dolehne ze sanitarek.

Kemp se nachazi tesne u plaze a jedna rada stanovach mist uz je primo na plazi (tzn. zadne stromy, nic - jen pisek na zemi). Krasny byl ranni vychod slunce na obzoru more, primo viditelny z naseho stanu, ale neprijemny byl neustaly vitr, hlavne vecer. Take nas neprijemne prekvapil rev stihacek, ktery s malymi prestavkami doprovazel cely pozdni vecer.

Vecer moznost prochazky do mestecka Solenzara, autem sotva par minut.

V kramku u recepce moznost nakupu baget a jineho peciva, souvenyru, nanuku apod.

Celkove hodnoceni: Nedoporucuji!

Radeji mozna zkusit kemping 'Pont de Fautea' asi 15km pred Solenzarou, pokud k ni mirite z Porto Vecchia (z auta jsme videli, ze kemp ma krasnou polohu na malem utesu nad morem, zrejme tam asi taky hodne fouka ale snad ceny a vybaveni by mohly mit lepsi). Anebo vyse zmineny kemping cca 1-2km za Solenzarou.

-----------------------------------------------------

RN 198 (sjezd a cedule dobre viditelna z hlavni silnice), 20 145, Solenzara, +33 4 95 57 40 09, www.campingdesnacres.fr