Na jižní frontě klid.. aspoň o Vánocích

Vánoce za námi ale ještě pár klidních dní před námi, po tom co lilo několik dní v kuse se slunce opět ukázalo, tak jsme vyběhli někam kde nehrozilo bahno a mokro: k moři, na Cap d'Antibes (tam jsme naše návštevy nikdy nevzali, pravda, ale to proto že v létě to tam je psychicky náročné, bylo by tam tolik lidí až by to zkazilo veškerý pěkný dojem). Tahle cesta při moři je asi dost oblíbená, protože je docela hezká, je to jen kousek z centra Antibes a už se to dá považovat za přírodu, ALE: normálně tam bývá docela narváno a protože ty chodníčky při  moři jsou uzký a místy ani nejsou, takže se lámou nohy po kamenech, tak je lepší tam vyrazit v době, kdy tam neni moc lidí. Tudíž my jsme vyšli v 10 ráno a tak to docela šlo. Na fotkách samozřejmě žádný davy nejsou, protože po těch v záběrech nikdo netouží, ale už i tak to bylo neustálí vyhýbání, děkování za přednost nebo dávání přednosti jiným atd..

Šli jsme tu cestu dole po okraji ostrova - v pravý polovině

Začátek cesty, ještě trochu ve stínu

Takhle to vypadá krásně mírumilovně a bezlidí, ale to je jen zdání..

Vpravo v dálce zasněžený Mercantour, vlevo borovice na Cap d'Antibes

V dálce Nice a za ním Mercantour

Stylový vánoční stromeček na pláži

Kočka na stráži u jedné z milionářských vil na Cap d'Antibes

.. a ještě drobnosti z domova: Grepy a mandarínky ze sklárny v Biotu, ale přece jen to neni ono - tak kyselý, až mi z toho na chvílí pupínky vyrazily

Konec světa takhle jednou po ránu..

 

Předpověď počasí během prosince... a pak má člověk nabrat nějakou tu vánoční náladu.. 

U stolu a sklářských pecí...

Čas letí, škola beží, zkoušky se píšou.. a já se na ně průběžne připravuju takže času není nezbyt. Ale o šprtání a drcení všech možných předmětů tu psát nebudu, na tom neni nic moc zajímavýho. Je fakt, že když ale vysvitne slunce, tak to studium je ještě docela stravitelný, vyjdu si do zahrady (mých 5 květináčů) a učim se tam...

Vzpomínka na slunečné dny, to teď už tu máme 6 stupňů a déšť

Asi před 2ma až 3ma týdnama se toho dělo víc, naši milí kamarádi z Biotu nás zas pozvali na véču a drink, a to když vaří Vašek z biotský sklárny, tak se to odmítnout nedá (na vysvětlenou - je to vyučenej kuchař).

Že prej nám uvaří játra na cibulce, páč naposledy jsme si na ně všichni vzpomněli, že je mame rádi. Ale nakonec prej játra nesehnal, tak udělal zapečený vepřový plátky se sýrem, bramborou kaší - byly výborný.. Míša k tomu vyrobila žampiony v hrozně dobrým sósu (recept bohužel nemam) a pak ještě koláč na dezert. No odcházeli jsme tam odsud pééékně nacpaný... Vašek má to vaření holt v krvi, a to se tu živí jako pomocná síla ve sklárně..

A po jídle dezert.. Kdo měl málo, dojedl se ještě čokoládovou pěnou..

 

Další den jsme pak přijali i nabídku na foukání skla u nich ve sklárně a následný večerní výlet do Nice na drink s jejich slovenským kamošem Jarem.

Jedna z mnoha částí sklárny v podhradí Biotu

Z těchto skleniček pijeme u Vaška normálně páč doma nic moc jinýho ani nemají - pijou a jí hlavně z toho, co si ve sklárně sami udělají. V obchodě u tý jejich sklárny ta jedna sklenička stoji 20 euro za kus. Neuvěřitelný...hlavně nechápu, že si to někdo koupí. Hezký to je, ALE...

Jdu na věc, Pepa mi vysvětluje

Foukat víc, míň a přitom pořád točit.. je to věda.

Mirek na řadě..

Luboš a Zdeněk vlevo (skláři co měli už po šichtě) okukujou..

A ještě finální dodělání a máme baňku jak z Ikei

Jedna bublinkatá, druhá čirá no a ještě trosku ušmudlaný z výroby

  A tady jsou: Jaro - slovák z Nice a Vašek a Míša z Biotu. Fotka je vyfocená v momentě kdy asi před 2ma vteřinama dohořely prskavky na koktejlu. Ten byl jinak celkem obyč, jen tak cena ho dělala děsně luxusním. Ještě že to Jaro velkoryse zatáhl, jinak bysme pak museli být doma tejden o hladu aby se to vyrovnalo..

Jarin, Vašek a Míša

Blanka a Míša ze Žďáru, v současnosti z Biotu..

Teď se to ve složení biotský bandy dost měnilo, střídala se letní skupina se zimní, takže místo Květky co tu byla v létě je tu teď Míša (na úklid u majitelů sklárny), 2 nový skláři viz fotky... Vašek odjel do ČR na pár měsíců až tento týden. 

Řikal že už se domů těši, že místní vlhká zima ho nebaví, což úplně chápu. V posledních dnech tu máme celkem Sibiř, včera jsem zapomněla otevřený okno přes den a večer při návratu jsme měli doma 15 stupňů! Topíme co to dá na našem elektrickým ohřívátku a je tu pořád max 17 stupňů. Ještě že nám aspoň zbylo trochu domácí slivovice... Ta snad bude ve věci zahřívání trochu spolehlivější..

V dnešním květinovém okénku bych dnes ráda zmínila muj oblíbený keř štětkovník.. Jak příhodné jméno... Roste nám u vjezdu k domu ale jinak je tu vidět celkem často. A dle mého pozorování kvete 2x v roce.

Pro pobavení

Jen tak něco lehkýho pro rozptýlení mysli...

Kam všude vlezou kozy horolezkyně
http://www.topito.com/top-chevres-montagne-escalade-et-hop
a
Kočky na fotkách
http://www.topito.com/top-chats-photobomb  (některý záběry jsou fakt povedený)

Leporelo posledních dní

Co se nám děje v posledních dnech? Inu, já šprtám, šprtám, šprtám, a jestli zbyde nějakej čas, tak se jdu proběhnout, nebo se jdem projít někam dál anebo vařim. A Mirek pracuje na svým soukromým projektu (zatim nemůžu říct víc) do kterýho vkládá všechny naděje svýho budoucího života..

V pátek jsme se plácli přes kapsu a jeli až nad Menton po dálnici a tam udělali výletík. Antibes-Menton za dálniční poplatky asi 15 euro (včetně návratu). Dopoledne při zdolávání 600 výškových metrů pařilo tak, že i kdybysme to šli v plavkách, tak bysme se pekli, a v momentě kdy jsme se přehoupli přes kopec, kde už slunce nesvítilo, jsme najednou museli přidat cca 3 vrstvy. Ale to je tu dost normální.

Výchozí bod ve vesnici Castellar už trochu v horách

Mirek bojuje s kudlankou

Cesta nahoru která tvořila asi 1/3 celkový trasy

Pěkný pohledy na Menton pod námi

Tady už stojim na italský straně - tam nahoře totiž končila Francie

Cesta dolů, poslední třetina trasy, Menton a Castellar pod námi

Když zrovna nešprtam jednotlivý fáze Velký říjnový revoluce (tati už vim že to bylo 25.10. podle jejich kalendáře, tzn. v listopadu pro zbytek Evropy) tak taky třeba zkoušim něco novýho, takže tentokrát jsem po děsných letech upekla klasický koláče. Nechce se mi ani věřit, ale fakt se pěkně povedly a nebylo to ani nijak těžký. Jen časově naročnějši než litý buchty, co dělam obvykle..

Sem tam se nám srdíčko rozbuší vlastenectvím když na francouzsko/německým televizním kanálu Arte říkají něco o ČR... (i když po tom co se teď děje v politice už je to spíš adrenalin z toho, co špatnýho na Čechy mužou eventuální prozdradit ) Před nějakým časem dávali dokument o Lednicko-Valtickým areálu a před pár dny zas něco o špatný situaci horníků v Ostravě, protože se tam zavírají nějaký další doly..

L-V areál, ale už jsem chytla jen konec

Tibor Novák mluvil pěkně česky, ale hned to dabovali do frániny

A ještě šalina panečku

Ve vedlejší ulici mají po stranách vchodový branky takový pěkný mozaiky, nebo dlaždice nebo jak to nazvat? Hned se člověk při cestě okolo má čim pokochat..

A na závěr: můj rekord z roku 2010, kdy jsem se koupala 4.11. jsem sice netrhla, ale i tak to bylo dobrý, byli jsme se totiž ještě naposledy vykoupat v neděli - 3.11. Čekala jsem že to bude nějaka infarktní záležitost jak ta voda bude ledová, ale vůbec ne, docela to šlo. Kdyby venku nefučel studenej vítr tak by si mohl člověk ještě užít krásnej den u vody. Měla asi 19 stupňů, nikde nikdo, azuro..

Já nový háro mám

Uplně jsem se zapomněla pochlubit novým hárem co mi o víkendu Mirek vykouzlil na hlavě. Střih à la mikado, ale vepředu sestřihaný postupně, a vypadá to pěkně, cítím se v tom jak ryba ve vodě. Přikládám autoportrét...

Dále přikládám fotku kabátku, což už jsem tu dřív zmínila za neuvěřitelnou cenu 5 euro. Dobrá, neni to nic extra speciálního, ale sedne mi dokonale, je v super stavu a má velkou kapucu a to se mi vždycky líbílo...

 

No a když už jsme u toho chlubení se novým oblečením, tak mam ještě 1 super kauf z léta a on to vlastně ani neni kauf,  páč mě to tentokrát nestálo vůbec nic. Když jsem dělala v cestovce, míjela jsem cestou do práce takovej dvůr, kde se semtam dávalo oblečení zadarmo chudým atd, taková charita jednou za 14 dní cca. Jednou to tam zas rozdávali, tak jsem se tam porozhlídla co maj a o tuhle super budnošku nikdo nejevil zájem, tak jsem si ji zkusila a ona mi zrovínka sedla jako ulitá. No a viděl to chlápek co tam byl jakože personál a já na něj, kolik by tahle bunda stála. A on, že tam se to nedá koupit, že si to mužu jenom vzít zadarmo. A že jestli jsem nemajetná a v nouzi tak ať si jí vezmu. Já tam byla po cestě do práce (buďme konkrétní: na neplacenou stáž), ale s mýma hodinkama, mp3 playerem, normálním oblečením, kabelkou, náušnicema atd. takže jako bezdomovec jsem jaksi nevypadala..ale řikam si, že přece to je pro mě! Na stáži mi nic nedali, stipendium na škole je jen do 28mi let, takže už na něj nemam nárok, tak jsem to já - ta nemajetná. Takže jsem si tu bundu vzala a mam z ní radost:-)

Tak to by pro dnešek stačilo.

Nestíhám nic...

V posledních dnech nějak vůbec nestíham. Škola se rozjela na plný obrátky, furt jen prekádam nějaký texty, nekonečný litánie v ruštině, pak ve fránině a to překládam do angliny a zas jiný texty z angliny do frániny. A do toho klasika jako ekonomie, účetnictví atd...
Snažim se moc si to nebrat k srdci, jinak bych byla asi dost ve stresu. Lepší na to množství úkolů nemyslet, dělat jedno po druhým pěkně popořádku. A jako bonus ještě před spaním louskat Historii ruský revoluce... Ještě že jsou za týden podzimní prázdniny - tzn. týden volna. Aspoň bude víc času na šprtání. Už 2 týdny chci upect štrůdl, ale prostě neni čas. Snažim se to přendat na Mirka, aby se to naučil, ale zatim úspěšně vzdoruje..

Sem tam ve škole někdo udělá nějakou fotku, tady je fotka v hrozně nepohodlný učebně ruštiny.. vedle mě vlevo je Margaux /čti Margo/, moje dobrá kámoška která mi dává spoustu svých poznámek psaných na počítači, což je pro mě záchrana a úplně vlevo je Jana z Litvy. Všechno fajn holky. Margaux je tak zlatá že mi z Moskvy, kde byla v létě na jazykovým kurzu, přivezla krásnej přívěšek matriošky:-)

... Большая часть территории России расположена в Восточном полушарии. На территории страны расположено 10 часовых поясов. Общая протяженность границ России – 60000 км, из них 40000 км границ - морские. Морские границы проходят в 22,7 км от берега (12 морских милях). В пределах 200 км от берегов расположена морская экономическая зона, в пределах которой допускается судоходство любых стран, но запрещается любая добыча ими природных ресурсов. ...

 

Holky z naší školky...