Poslední dny volna

Včera jsem měla po dlouhý době busy day, dopo ještě poslední podpisy na smlouvě o stáži v cestovce, odpo výlet do školy do Nice odevzdat všechny ty papíry. V televizi zmínili, že začínají velký letní slevy, no ale to mě nemůže rozhodit. Místo obchoďáků jsem si v Nice prošla nějaký nový ulice a místa, abych to tam zase trochu poznala. Pořád je tam toho dost, co objevovat. Takže jsem taky narazila na 3 zajímavý krámky, v 1. jsem se nechala unést - byla to korálkárna s takovou galanterií pro tvořivý ruce, bože to byla pastva pro oči, co tam měli užasných blbostí. Přikládam foto z jednou s mnoha nabídek knoflíků... Další 2 byli potřeby pro výtvarníky, ruční papíry a všechno možný pro tvoření, malbu atd.
Dneska si užívám jeden z posledních dnů volna doma a řikam si zaplať pámbůh za to že budu aspoň někde dělat, mít takhle volný dni je fajn, když je to zřídka a člověk si toho může vážit, ale do nekonečna to fakt nejde, to bych se zbláznila.
Zítra se mám vidět s Heather, mou americkou kámoškou, ukáže mi nějakej novej sekáč tentokrát ve Vallauris, jak jsem tam dřív chodila na fráninu. Bude dobrý, že s ní zase popovídám anglicky a trochu si to tak připomenu na přístí týden.
O víkendu snad vyjedeme do kopečků, jestli počasí a Mirek dovolí. Plánuju Gorges du Verdon, stezku Imbut, údajně sportovní úroveň trasy, žebříky, lana, chodníčky při vodě i ve skalní stěně, večer camping, ráno snídaně v přírodě... už se tak těšííím!

Po různu

Tak co se dělo poslední dny:
- Mirek se vrátil z ČR, unavený, vedrem vyčerpaný, rád že si na Cote d'Azur konečně trochu oddechne od veder, což mi přijde jako vtipný paradox ale je to tak
- ozvali se mi ohledně nabídky práce prodavačky v krámku s potravinama a plážovýma blbostma v jednom kempu tady nedaleko, na kole 10min cesty. Tohle ještě zní ok, ALE: paní dosti nesympatická, zřejmě s nějakým osobním problémem co si hodlala schladit žáhu na mě takže nepříjemná od začátku až do konce, práce by byla od teď až do konce srpna bez jedinýho celýho dne volna!!! Dělá se 7 dní v týdnu, vždycky 6 nebo 7 hodin denně. "... a co vám na tom jako přijde divnýho? Chcete teda vlastně pracovat nebo ne???" Upřímně doufam, že se mi už neozve.
Takže zatim všechno spěje k mýmu nástupu do cestovky 1.7. ...
- dneska jsme byli s Mirkem a jeho českým kolegou z práce, co je tu na služebce, na výletu kousek za Nice, v takovým přírodním parku, bylo to tám pěkný, žádný zázraky ale hezký výhledy na moře a zas na jinou část pobřeží kterou ještě neznáme. Zaměřila jsem se dneska na sběr bylinek - všimli jsme si že se tam docela vyskytuje třezalka a taky jsem myslim konečně objevila pravej bobkovej list, takže jsem si udělala obojího menší zásobu:-)))

Sváča na vyhlídce

Mistama se přes nás převalily mraky, pak zas někam odpluly..

Třezalka

Debu ledovou střídají žhavé dny..

Venku začíná být na padnutí, ráno v 9 na teploměru ve stínu 25C!
... poledne = 27C ve stínu
Po práci legraci, nebo spíš po hledání práce legraci, takže jsem odpo jela na pláž za Květkou a Emou (nová česká kámoška do bandy!) a řádně jsme pokecaly v krásném rodném jazyce. Cestou jsem si musela koupit Strepsils, protože mě bolí v krku, asi z toho vedra. V moři děsný vlny, kdo je má rád tak se dneska mohl vyblbnout, za to mě to 2x slušně semlelo, ale dobrý, zítra už snad budu zkušenější. Teď je půl 9 večer, jdu běhat, snad už to bude venku zvládnutelnější. Mirek ráno psal, že trhá třešně v sadu, tak doufám, že mi nějaký přiveze, letos jsem třešeň ještě neměla v puse...

Radost i neradost

Dneska byl den D co se týká výhledu na mou stáž. Tak to bylo schváleno, stáž bude. Jenže to neni až zas tak slavný: Tak 1/ začínam až k 1.7. (tzn. za 14 dní=2 týdny zas budu čučet a nědělat nic), 2/ nebude to vůbec nijak placený, ani euro... Nejradši bych řekla ´vydřiduši´, ale ona mě postavila k věci z jejího pohledu, jakože mi dají školení na Sabre (specialní program, kterej je tam potřeba umět) a že mi budou věnovat čas, zaučovat mě atd... Co jí na to můžu říct. Ještě k tomu pracovní doba je uplně na prd, 10-12.30 a 14.30-18.30, to ani domů na oběd nestihnu jít ale ve městě budu mít 2 hodiny... ach jo. Holt je potřeba zvykat si na francouzskou pracovní dobu. No moc nadšená z toho tedy obecně nejsem. Budu hledat práci dál, kdyby se do 1.7. naskytlo ještě neco jinýho..
A teď tak doma vařim, uklízim čurbes co jsem přes den jaksi vytvořila a opíjim se sama samička ve snaze myslet na pozitiva toho všeho...

Letní filmové kino

Je zvláštní, jak když je najednou človek doma sám, má chuť dělat věci trochu jinak než je dělá normálně. Chtěla jsem využít příjemný teploty venku, tak jsem si na balkoně udělala zákoutí a koukala tam na film, popíjela vínko a když film skončil, poslouchala jsem noční ptáky a štěkání psů z dálky. Taky jsem si užívala toho, že už se sama doma a zvláště večer nebojím, jako to bylo, když jsem byla malá...
No a ráno? Vyspávačka do 10ti jako za mých mladých let!

Pobřežním chodníčkem na Cap Taillat

Pokud se někdy dostanete do blízkosti tohoto kouta jižní Francie, doporučiji věnovat jedno slunečné odpoledne procházce při břehu moře na poloostrov Cap Taillat. My jsme tuhle cestu šli v květnu a měli jsme pocit, že jdeme něčí vypiplanou květinovou zahrádkou a ne volnou přírodou. Všude kvetlo spousta vlčích máků a další květiny, barevné koberce kam oči dohlédli.

Autem je potřeba překonat kopcovitý poloostrov pod St.Tropez, případně projet vesničkou Ramatuelle a sjet až k parkovišti u moře na druhé straně poloostrova, vedou na něj po cestě šipky na 'L'Escalet'. My jsme parkovali na dohled u moře, podél silnice, takže zadarmo. Na hlavním parkovišti by možná něco vybírali, ale možná taky ne (i když tady u St.Tropez se platí za kde co).


Zobrazit místo Výchozí bod pro Cap Taillat na větší mapě

Pak se sejde přímo na pláž 'L'Escalet' a odtud po pobřežním chodníčku doprava, až na Cap Taillat, což je celkem miniaturní poloostrov spojený s pevninou pouze úzkou pláží. Pobřežní chodníčky jsou vlastně 2 nad sebou, jeden blíž při vodě a druhý víc ve stráni, můžete jít tam po jednom a zpátky po druhém. Jinak po cestě se nabízí nádherné výhledy jak na mini-zátoky pod vámi, tak na kopce okolo a taky Cap Taillat, který se postupně víc a víc přibližuje. Rozhodně doporučuji vyčlenit si na tuhle krásnou cestu několik hodin, protože určitě neodoláte možnosti koupání na plážičkách s bílým pískem a v azurových zátokách. Na spodní chodník je potřeba lepší boty, jinak stačí trekové sandály. Délku trasy dohromady tam i zpět odhaduji na několik kilometrů, ale je to přijemná nenáročná procházka vhodná i pro děti a méně sportovní jedince. Minimálně počítejte s hodinou a půl, pokud budete chvátat.

 

Začátek chodníku u pláže Escalet - na obr. vzadu vlevo

 

Horní chodník

 

Spousta míst na koupání a pohled na spodní chodník

  

Cap Taillat

 

Osiřelo dítě

Mireček mě opustil a jel na několik dní do ČR Tak tu teď budu hospodařit sama... Dneska to vidim na lážo a zítra na plážo. Už jsme dostali známky za 4.semestr - super průměr, 15 z 20 (musí být minimálně 10 aby byl splněný semestr).

.. a jedlo se a slavilo

Cestovka si dala na čas, ale nakonec se ozvali, máme se vidět příští pondělí tak snad to nějak klapne! Přes den šprtám ruštinu na balkoně (viz foto), pak na pláži (jen asi hodinku, jinak by mě to usmažilo), voda už je docela přijatelná - konečně se do ní dá vlézt bez riskování infarktu, a večer jedu na oslavu narozenin do Biotu. Ta se nakonec moc povedla, hlavně tedy byly super ty spousta jídla, vynikající steaky na grilu, luxusní saláty, bagetky, pivko, hudba a lidí, že se ani nevešli do domu:) ... a teď se ještě pokusit po tom všem hýření usnout..

Moje studijní zákoutí

Carpe Diem - aneb zbožňuju čekání na bus

Co se dělo v poslední době? Po skončení druháku hledám práci. Nejdřív jsem si mezi inzerátama vybírala, teď už odepisuju na kde co, hlavně ať se něco najde.. Včera jsem byla pozvaná na pohovor do jedný cestovní kanceláře v Antibes, kde řekli, že mě na full-time pozici nevezmou, ale tvářili se pozitivně na jinou variantu = stáž. Tak jsem si dnes dala další v řadě nekonečných výletů do Nice a zpět, abych nějak pořešila potřebný formuláře, načež mi ve škole bylo vše vysvětleno 2ma větami a mohla jsem jet zase domů. Celkem = výlet na víc jak 4 hodiny. Čekaní na bus tam 25min, nazpátek 35min = bohužel všechno při starým. Nicméně z CK zůstavají v kontaktu, vyžádali si formulář v elektr.podobě a že prý to teď u nich prodiskutujou a dají vědět.
Odpoledne dekoruju náš příbytek svazečky tymiánu určeného k nasušení, peču perník..