U stolu a sklářských pecí...

Čas letí, škola beží, zkoušky se píšou.. a já se na ně průběžne připravuju takže času není nezbyt. Ale o šprtání a drcení všech možných předmětů tu psát nebudu, na tom neni nic moc zajímavýho. Je fakt, že když ale vysvitne slunce, tak to studium je ještě docela stravitelný, vyjdu si do zahrady (mých 5 květináčů) a učim se tam...

Vzpomínka na slunečné dny, to teď už tu máme 6 stupňů a déšť

Asi před 2ma až 3ma týdnama se toho dělo víc, naši milí kamarádi z Biotu nás zas pozvali na véču a drink, a to když vaří Vašek z biotský sklárny, tak se to odmítnout nedá (na vysvětlenou - je to vyučenej kuchař).

Že prej nám uvaří játra na cibulce, páč naposledy jsme si na ně všichni vzpomněli, že je mame rádi. Ale nakonec prej játra nesehnal, tak udělal zapečený vepřový plátky se sýrem, bramborou kaší - byly výborný.. Míša k tomu vyrobila žampiony v hrozně dobrým sósu (recept bohužel nemam) a pak ještě koláč na dezert. No odcházeli jsme tam odsud pééékně nacpaný... Vašek má to vaření holt v krvi, a to se tu živí jako pomocná síla ve sklárně..

A po jídle dezert.. Kdo měl málo, dojedl se ještě čokoládovou pěnou..

 

Další den jsme pak přijali i nabídku na foukání skla u nich ve sklárně a následný večerní výlet do Nice na drink s jejich slovenským kamošem Jarem.

Jedna z mnoha částí sklárny v podhradí Biotu

Z těchto skleniček pijeme u Vaška normálně páč doma nic moc jinýho ani nemají - pijou a jí hlavně z toho, co si ve sklárně sami udělají. V obchodě u tý jejich sklárny ta jedna sklenička stoji 20 euro za kus. Neuvěřitelný...hlavně nechápu, že si to někdo koupí. Hezký to je, ALE...

Jdu na věc, Pepa mi vysvětluje

Foukat víc, míň a přitom pořád točit.. je to věda.

Mirek na řadě..

Luboš a Zdeněk vlevo (skláři co měli už po šichtě) okukujou..

A ještě finální dodělání a máme baňku jak z Ikei

Jedna bublinkatá, druhá čirá no a ještě trosku ušmudlaný z výroby

  A tady jsou: Jaro - slovák z Nice a Vašek a Míša z Biotu. Fotka je vyfocená v momentě kdy asi před 2ma vteřinama dohořely prskavky na koktejlu. Ten byl jinak celkem obyč, jen tak cena ho dělala děsně luxusním. Ještě že to Jaro velkoryse zatáhl, jinak bysme pak museli být doma tejden o hladu aby se to vyrovnalo..

Jarin, Vašek a Míša

Blanka a Míša ze Žďáru, v současnosti z Biotu..

Teď se to ve složení biotský bandy dost měnilo, střídala se letní skupina se zimní, takže místo Květky co tu byla v létě je tu teď Míša (na úklid u majitelů sklárny), 2 nový skláři viz fotky... Vašek odjel do ČR na pár měsíců až tento týden. 

Řikal že už se domů těši, že místní vlhká zima ho nebaví, což úplně chápu. V posledních dnech tu máme celkem Sibiř, včera jsem zapomněla otevřený okno přes den a večer při návratu jsme měli doma 15 stupňů! Topíme co to dá na našem elektrickým ohřívátku a je tu pořád max 17 stupňů. Ještě že nám aspoň zbylo trochu domácí slivovice... Ta snad bude ve věci zahřívání trochu spolehlivější..

V dnešním květinovém okénku bych dnes ráda zmínila muj oblíbený keř štětkovník.. Jak příhodné jméno... Roste nám u vjezdu k domu ale jinak je tu vidět celkem často. A dle mého pozorování kvete 2x v roce.