Život po francouzsku: Kaskády Radule

Tento asi 3-hodinový, několika kilometrový výšlap doporučuji všem, kteří se touží obklopit úžasnou scenérií hor jakož i nakouknout z několika míst na 25-ti metrový vodopád a jeho horní přítok, ale možná až tak nedoporučuji těm, co touží po příležitostech k cachtání v tůňkách mezi kameny při procházce podél vodního toku. Cesta viz mapa níže je v podstatě smyčka, která vychází z celkem dobře značeného parkoviště podél silnice, kde je dostatek míst na zaparkování. My jsme zrovna měli štěstí na čuníky, kteří se okolo hemžili a někteří byli i celkem přítulní.

Vydali jsme se od parkoviště cestou vlevo, ta prochází nejdřív řidším příjemným lesíkem, a asi po 20-ti minutách se otevře výhled na ovčárnu sevřenou mezi stěnami okolních hor. Pak cesta přejde v pešinu podél skal a po ubočí hor, kde tam je rozhodně na co koukat.

Tak zhruba nejvzdálenější bod cesty od parkoviště je přechod můstku přes říčku, co napájí kaskády, ke kterým se potom volným tempem dopracujete za pár minut. V září se nám zdála voda v říčce už docela studená, takže jsme pouze smočili nohy v tůňce opodál. Viděli jsme ale otužilce, kteří si vodopád i přes jeho teplotu vesele užívali. Mysleli jsme si, že teď už možná z vody uvidíme víc, ale prakticky byl vodopád jediným místem, kde se cesta s vodou nějak pořádně setkává a kde by se dalo případně koupat. Ale ničemu to nevadilo, i tak byla příroda i po zbytek cesty opravdu krásná. Ani tady nezapomeňte na turistické obutí.

Pokud jedete po silnici z Corte směrem Porto, jsou další možností při cestě ještě Kaskády d'Aïtone (Les cascades d'Aïtone), které jsou o kousek dál a podle mých internetových výzkumů a z doslechu mám dojem, že tam si člověk vody užije víc. Tak to by možná také stálo za zkoušku. Co si vzpomínám, tak parkoviště bylo u silnice docela viditelné.