neděle 7. října 2012

Údolí Restonica, jezero Melo


Při návštěvě krásného údolí řeky Restoniky (Vallée de Restonica) bylo naším cílem dojít k jezerům Melo a Capitello. Poněvadž jsme se ale na cestu vydali až někdy po obědě, už jsme tak trochu nestíhali ještě samotná cesta přes udolí až na jeho konec taky vzala nějaký ten čas - kochání se výhledem na kopce nad námi a meandry Restoniky pod námi, a přitom pomalu a opatrně řídit ve všech těch zatáčkách co tu řidiče čekaly. Naštěstí silnice, nebo spís silnička údolím byla v dobrém stavu, ale čím dál tím víc se zužovala a tak bylo vyhýbání s protijedoucími auty čím dál tím víc složitější.

Zhruba v poslední čtvrtině údolí, až při zatáčení doleva přejede lávku přes řeku, začne několik finálních kilometrů kdy při cestě je jeden zákaz stání za druhým. To proto, že na konci cesty na Vás už čeká parkoviště s poplatkem 5Є, alespoň že je časově neomezené

Na parkovišti pomyslně zdravíme auta ostatních Čechů a míříme směr Lac de Melo a Capitello. Cesta je jakžtakž značená žlutou značkou na kamenech a stromech a místy i šipkami, ale had lidí linoucí se údolím někam do dáli nás utvrzuje, že jdeme správně. Cesta je kamenitá a pořád je potřeba koukat pod nohy. Turistické obutí a nejlépe 2 hůlky se tu vyplatí! V 2. polovině se cesta začne dost zvedat, záleží kterou stranu vedle potoka vyberete.. směrem od parkoviště k jezeru napravo jsou žebříky, a nalevo jsou prozměnu pořádne balvany a vyvraceče nohou.

Po dosažení jezera jsme byli lehce zklamáni, tak nějak to prostě nevypadalo jako na obrázkách v průvodci a na internetu. Voda nebyla temně modrá, ale spíš zelená, u jezera bylo nacpáno jako v obchoďáku, podvečerní slunce (asi v 17h) svítilo ze špatného úhlu, že vyfotit se nic moc nedalo, no zkrátka jsme se dlouho nezdrželi. Lac de Capitello už jsme rovnou vzdali, čas a sluneční svit už se výrazně krátily.

Nicméně to byla ale krásná cesta! Příroda a kulisa hor, která vás tam celou cestu obkopuje, je úžasná. Pro hezčí pohled na jezero by možná bylo vhodnější dopoledne nebo aspon brzké odpoledne.Pro děti bych tuhle cestu nedoporučovala, pro ty bych spíš bych volila zastávky v dolní části údolí - při silnici, kdy mužete sejít k řece a tam se cachtat. Míst na zastavení a piknik pod stromy budeme mít dostatek!

Cesta z parkoviště k jezeru Melo a zpět s focením a svačinou trvala přes 3 hodiny a byla dlouhá cca 6 km. 


Zhruba v polovině cesty mezi parkovištěm a jezerem
Finální stoupání těsně pod jezerem Melo
Ovčárna se stany okolo - kousek nad parkovištěm
Naháníme toulavé kravičky


Žádné komentáře:

Okomentovat